ITINERÁŘ
Vlašimská Blanice 2017
kompletní znění itineráře lze stáhnout v sekci
Čtvrtek 4. 5. 2017
- Sraz v odpoledních až večerních hodinách v Rekreačním středisku Blaník v obci Smršťov na adrese: Hrajovice 19, Kamberk. Na úvodní straně našich webovek najdete místo srazu vyznačené na mapě. Pro více informací lze stáhnout veškeré dokumenty včetně map v sekci download anebo se můžete podívat do fotogalerie na adrese https://skacello.rajce.idnes.cz/Vlasim_a_okoli_03_2017/, kde jsou umístěny fotky z naší průzkumné akce.
Podrobnější informace o středisku naleznete zde:
www.rekreace-deti.cz/stredisko/blanik
- večer vítání u ohně a soudku píva /PŮLLITRY a PRACHY SEBOU! J/
Pátek 5. 5. 2017 - pěšárna I. část:
“Na bájnou horu za blanickými rytíři“
Můžete horu Blaník obejít desetkrát dokola. Projít tamní lesy křížem krážem. Prozkoumat každou píď země. Ale pověstné blanické rytíře, anebo aspoň vchod do jejich příbytku, asi nenajdete. I tak ale výlet na tenhle magický kopec bude stát za to.
Většina lidí sem stejně nejezdí proto, aby hledala válečníky ve zbroji, kteří pod vedením svatého Václava vyjedou v nejtěžších chvílích národu na pomoc.
Pokud by se sestavoval seznam nejvýznamnějších národních kopců, středočeský Blaník by se určitě ocitl na předním místě. Možná, že by ho svým významem "přeskočila" jen památná hora Říp.
Krásná rozhledna
Největším turistickým lákadlem Blaníku je třicetimetrová rozhledna ve tvaru středověké husitské hlásky, kterou Klub českých turistů postavil na počátku německé okupace v roce (1939-1941). Proč zrovna v té době a proč zrovna na Blaníku, je zřejmé. Blaník je vskutku národní vrch a pro Čechy znamenal vždycky víc než nějaký obyčejný kopec. Jeho magická moc zesílila vždy, když se Češi obávali o svou budoucnost.
Rozhledna je vidět ze širokého okolí. Z dálky vypadá jako hříbek na vrcholu zalesněného kopce, který je výraznou přírodní dominantou rozsáhlé pahorkatiny na jih od Vlašimi.
Vzhůru na vrchol
Blaník jsou vlastně dva kopce: Velký Blaník s výškou 635 metrů a Malý Blaník, který je asi o šedesát metrů nižší. Rozhledna samozřejmě stojí na vyšším vrcholku, cesta k vrcholu není až tak namáhavá. Jde se po lesní pěšině, ve stínu a cesta není nikterak příkrá. Až kousek pod vrcholem se cesta prudce zvedá. Dole v rozhledně je bufet, můžete si dát pivo, limonádu nebo si dopřát ostřejší Blanickou hořkou – lihovinu blanických rytířů.
107 schodů
Na rozhlednu vede 107 schodů, samozřejmě pořádně příkrých. Ale to chvilkové funění stojí za to. Z rozhledny je krásný výhled do okolí. Na dřevěných rámech oken jsou názvy okolních obcí, na které je vidět.
Když budete očima pátrat v lesích pod sebou, zda přece jen nezahlédnete korouhev, špičku kopí nebo odlesk vojenské zbroje, tak tam mezi stromy je i takzvaný Kamenný stoleček, který podle pověsti slouží k občerstvení a odpočinku blanických rytířů. Je tam i Veřejová skála, v níž je prý vchod do nitra hory. A také Slepičí skála, odkud byl v roce 1868 vylomen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla. Blaník opravdu není jen tak obyčejný kopec...
Co říká pověst (vznikla v 15. století):
"V hoře Blaník je skryto vojsko. Čeká, až bude českému národu nejhůře, aby vyjelo z hory a porazilo nepřítele Čechů. Až se přežene velká krvavá bitva pod Blaníkem, za které vyjedou vojska z hory a zahubí nepřítele, pak nastane znovu mír a šťastné doby pro obecný lid."
Z HISTORIE BLANÍKU
Blaník byl osídlen už v prvním tisíciletí před naším letopočtem, kdy se na vrcholu rozkládalo kruhové hradiště. Tehdejší obyvatelé po sobě zanechali opevnění v podobě mohutných kamenných valů.
Tradovalo se, že tu stával i středověký hrad, ale ve skutečnosti stál hrad, jak v roce 1961 dokázaly i archeologické vykopávky, na protějším Malém Blaníku. Dnes je na tomto menším bratru Velkého Blaníku zřícenina starobylé poutní kaple Máří Magdalény z roku 1753.
Už o třicet let později byla kaple zrušena nařízením císaře Josefa II. Dnes jsou z ní ruiny, uprostřed nichž roste obrovský smrk. Na Velkém Blaníku se v letech 1868 až 1871 konaly velké tábory lidí za českou státnost. Kamenný kvádr, který sloužil jako jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla, poklepal kladívkem sám Bedřich Smetana. Blaník inspiroval kromě Smetany i Josefa Kajetána Tyla, Aloise Jiráska, Mikoláše Alše či Jaroslava Vrchlického.
Trasa 15,7 km – cca 5:11 h Trasa: https://mapy.cz/s/1kxXY
Smršťov /Rekreační středisko Blaník/ → Vyhlídkové místo Bělčí hora → Malý Blaník (580 m) se zříceninou kaple s. Máří Magdalény (Malý Blaník dříve zvaný Holý vrch stojí naproti Velkého Blaníku. Uprostřed zříceniny se nachází poutní kaple, ve které roste obrovský smrk vysoký 34 m, kterému se říká Mnich.) → Velký Blaník (638 m) + rozhledna (Velký Blaník je hora opředená legendami. Jedná se o nejvyšší ze čtyř vrchů vyčnívajících nad okolní mírně zvlněnou krajinu. Legendární Blaník s vojskem ukrytým a spícím v nitru hory střeží třicetimetrová husitská hláska. Ona dřevěná, šindelem krytá rozhledna stojí na vrcholu od roku 1941 a z jejího ochozu je výhled na zvlněnou krajinu Posázaví, Benešovska a Vlašimska.) → Veřejová skála (bájný vstup do Blaníku - na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála, spojený s pověstí o blanických rytířích) → Blanická studánka → Lesáky → Býkovice → Rejkovice → Hrajovice → Smršťov
- večer opět potlach u ohně a soudku píva /PŮLLITRY SEBOU!/
Sobota 6. 5. 2017 - voda I. část: Louňovice - Vlašim
– ráno přesun do Louňovic a převoz aut do Vlašimi (Sportovní zařízení města Vlašim, Na Lukách 1921)
voda I. část:
Úsek: Louňovice pod Blaníkem (Vlašimská Blanice, km 34,2 - silniční most) → Ostrov (Restaurace u Mančalů, km 28) → Vlašim (Vlašimská Blanice, km 17,1 - jez)
Sjezd řeky v úseku Louňovice - Vlašim s plánovanou občerstvovací zastávkou v Ostrově v restauraci u Mančalů, která je součástí Farmy Blaník – v restauraci se vaří, takže bude možnost si zde dát oběd. Čeká nás trasa o celkové délce 17,4 km (Louňovice - Ostrov 5,9 km a Ostrov – Vlašim 11,4 km)
Trasa: https://mapy.cz/s/1zoLP
- večer buď potlach u ohně, nebo v místní hospůdce (při vjezdu do areálu u Zimáku)
Neděle 7. 5. 2017 - voda II. část: Vlašim – Libež + pěšárna II. část: „kolečko okolo Libeže“
– ráno převoz aut do Libeže (soukromý pozemek na pravém břehu u Libežského jezu)
voda II. část:
Úsek: Vlašim (Vlašimská Blanice, km 17,1 - jez) → Libež (Vlašimská Blanice, km 8,3 - jez)
Sjezd řeky v úseku Vlašim – Libež o celkové délce 9,2 km bez možnosti občerstvovací zastávky v celém úseku. Po doplutí vrátíme lodě, postavíme stany a vyrazíme do místní hospůdky na oběd.
pěšárna II. část
Kdo bude mít ještě po obědě chuť a náladu, může vyrazit na druhou část pešárny po okolí Libeže dlouhou cca 6,5 km. Není třeba na této trase očekávat nějaké cenné památky, výjimečné přírodní útvary či jiné zajímavosti – v podstatě půjde jen o to, udělat si žízeň před závěrečným ukončovacím večírkem…
Trasa voda: https://mapy.cz/s/1vEq4
Trasa pěšárna: https://mapy.cz/s/1vEq7
- večer potlach v místní hospůdce
Pondělí 8. 5. 2017
- Návrat do domovů
- Po cestě domů je například možná návštěva
1) hradu Český Šternberk
2) Vodního domu u Hulic a Včelího světa v Hulicích nedaleko Vodní nádrže Švihov (Největší nádrž pro vodárenské účely ČR vybudovaná v letech 1965-1972 jako zdroj pitné vody. Výška hráze 58 m, délka 850 m, rozlohou 1603 ha je čtvrtou největší přehradní nádrží u nás; Tunel Želivka, který přivádí pitnou vodu z úpravny vody pod vodní nádrží Švihov do hlavního města, je nejdelším vodním dílem tohoto typu u nás. Zároveň je také šestým nejdelším na světě. Je dlouhý téměř 52 km a má kruhový profil o průměru 2,6 m. Voda pro tři čtvrtiny Prahy jím samospádem proudí od roku 1972)
3) Vodáckého muzea na zámku ve Zruči nad Sázavou
- Hrad Český Šternberk Gotický hrad byl založen Zdeslavem z Divišova před rokem 1241.
V průběhu let zaznamenal několik úprav, které ovlivnily jeho výslednou podobu. Zásadní barokní přeměnou prošel po skončení třicetileté války, kdy byly upraveny především interiéry. V roce 1751 byl přistavěn dolní zámek. Zde byly umístěny byty úředníků a kanceláře.
Prohlídková trasa vás zavede do bohatě vybavených a štuky zdobených reprezentačních pokojů, barokní kaple sv. Šebestiána s rokokovým oltářem nebo do snídaňového pokoje se stříbrnými figurkami. Za pozornost jistě stojí sbírky grafických listů ze 17. století, porcelánu nebo loveckých trofejí
- Vodní dům je návštěvnické středisko evropsky významné lokality Želivka. Najdete v něm moderní expozici, která atraktivní formou seznámí vás i vaše děti s dvěma tvářemi vody. Představí vám vodu jako životní prostředí vodních rostlin a živočichů i jako nezbytnou podmínku našeho života. Expozice uvnitř Vodního domu vás provede postupně pěti přehlednými sekcemi: vodní mikrosvět, pod vodní hladinou, na břehu řeky, nekonečná cesta vody a výlet do historie
Expozice v atriu Vodního domu osloví hravou stránku vaší osobnosti. Umělé vodní toky, symbolizující řeku od pramene k ústí, můžete ovládat pomocí čerpadel, pump, vodních mlýnků, hrází a rozvodníků.
Vodní dům provozuje Český svaz ochránců přírody Vlašim.
- Včelí svět v Hulicích Od 1. července 2012 je v budově bývalé školy v Hulicích otevřena unikátní expozice, která představuje hravým způsobem život včelstva. Expozice záměrně vynechává typické muzejnické artefakty, o to víc se soustředí na současné technologie. Lidé se mohou projít velkým včelím úlem s obřími plástvemi, na dotykových monitorech si prohlédnout anatomii včely, zahrát si kvíz ze života včel anebo si pustit zvuky úlu. Expozice je v plánovaném obsahu a rozsahu jediným obdobným projektem ve středoevropském prostoru.
- Vodácké muzeum ve Zruči nad Sázavou Expozice českého vodáctví a vývoje lodí od dřevěných, přes laminátové až po rafty.
Vodáckém muzeu je světovým unikátem a zatím nikde jinde na světě takové nenajdete. Expozice se zabývá nejenom různými typy lodí - od starých dřevěných žebrovek po nové laminátky, ale můžete zde shlédnout expozici pádel, vest, barelů, loďáků, oblečení a dalšího vybavení. Ani děti nepřijdou zkrátka. Mohou si vyzkoušet, jak se nafukuje raft, případně si pustit lodičku po modelu řeky.