Home - Archiv akcí /čo bolo/ - 2011 Jizera

Jizera: 5. -8 .5.2011

Splouvaný úsek: Podspálov - Zrcadlová koza

Podspálov

        Na soutoku Jizery a Kamenice leží Podspálov, součást Semil. V Podspálově končí Riegrova stezka, procházející malebným údolím Jizery. Turisté využívají k odpočinku a občerstvení hotel Pod Spálovem, přestavěném roku 1929 z původní Crhovy turistické chaty.
    Dominantou tohoto místa je vodní elektrárna, vybudovaná na Jizeře v letech 1921–1926. Po rekonstrukci v roce 2002 slouží dále svému účelu.
    Podspálov je významnou turistickou křižovatkou. Kromě červeně značené stezky, vedoucí údolím Jizery ze Semil do Železného Brodu, vychází odtud modrá turistická značka na Masarykovu vyhlídku a Kamenického stezku. Červeně značená Palackého stezka vede údolím řeky Kamenice na Návarov a dále směrem na Jizerské hory.

Zrcadlová koza

Pokud nejste kovaní vodáci nebo nebydlíte právě nedaleko Turnova, možná nad nadpisem Zrcadlová koza kroutíte hlavou. Ale ona existuje! Je to sympatická hospoda na řece Jizeře. Vodákům zde dovolí přespat za mírný poplatek na louce a poskytnou i prostor pro důstojnou oslavu konce celodenního trmácení s pádlem v ruce - u ohniště, grilu nebo na kryté terase.

A jak je to s tím názvem? Pověst o Zrcadlové koze: Je několik verzí jak vznikl místní název U Zrcadlové kozy, avšak tento jediný je správný, jak nakonec potvrdily archeologické vykopávky na místě samotném: Před mnoha a mnoha lety se na břehu Jizery zastavil mladík s dívkou. Jediný majetek, který oba měli se skrýval v bělounké rohaté koze. Zelená louka a dostatek vody v řece vnukla mladíkovi myšlenku usadit se a míti farmu. Mléko a maso se zachtělo mladému páru prodávati keltům, co po řece v kánoích se proháněli. Avšak voda v Jizeře tu byla příliš klidná, úplné zrcadlo. Koza v ní stále viděla rohatou nestvůru a za chvíli z toho byla na nervy. A tak mladík s dívenkou kozu prodali a otevřeli si pro kelty zájezdní hostinec...

Dle jiné legendy tu prý kdysi měli marnivou kozu, která se stále zhlížela v hladině Jizery jako v zrcadle.

V hospůdce samotné je pak na stěnách napsána tato báseň vyprávějící legendu opět trochu jinak...:-)):

V rozkošném údolí, kde Jizera plyne,
hospůdka ke stráni tulí se, vine.
V ní kdysi šenkýř se ženou žili,
s drůbeží, s kozou hospodařili.

Jednou tam přišli dva Toníci smělí,
jmeniny svoje zde oslavit chtěli.

Šenkýř se ženou cos kutili v sklípku,
koza jim zatím utekla z chlívku.

    Mladíci stanuli na prahu šenku,
aby si zavdali likéru sklenku.
Pojednou užaslý jeden z nich
na ústa prst dal a ihned ztich.

    Před zrcadlem velkým, jak praví fáma,
koketně shlíží se koza jak dáma.
Co se as v nitru kozy té dělo,
rozbité zrcadlo odpovědělo.

    Že by snad sokyně, ach jáká trýzeň,
chtěla se vetříti v kozlovu přízeň?
Nebudu trpět zde záletný frej!
V zracadlo trká - divný to rej.

    Když zrcadlo v střepiny rozbito bylo,
koze se značně tím ulevilo.
Sokyně zmizela - zrcadlo též
- žádná to báchorka, ani ne lež.

    Epizoda tato, směšná a malá,
názvisko hospůdce milé tak dala.
Daří se dobře - to dosvědčí mnozí
- nashledanou u "Zrcadlové kozy!"

Toto místo si velice zamiloval i básník Jaroslav Seifert. Zda báseň pochází právě od něj sem však nikde nevyčetl...:-)))

Peřej Paraplíčko Podspálov - trocha adrenalinu (WW I)

Cvičná peřej (WW I) s minimálním tábořištěm, spravovaným železnobrodskými vodáky. Za optimálního stavu vody vhodná pro cvičení základních dovedností na proudící vodě zejména pro kajakáře (za vyššího stavu teče voda přes kameny a rozhraní mizí) a pro adrenalinové zpestření plavby po Jizeře pro méně zkušené vodáky. Z Podspálova lze zahájit plavbu po Jizeře pouze za dostatečného stavu vody (prakticky mimo letní měsíce), protože elektrárna nad Líšným a nově i v Želbrodě odvádí většinu vody a část koryta pod jezy bývá nesjízdná. Za jarního tání či po vydatných deštích mohou zkušenější vodáci spojit výlet na Paraplíčko se splutím spodního úseku Kamenice (z Jesenného = WW II).

Podrobné informace o řece a kilometráž najdete zde.

Obtížnost:

WW 1 - není vhodné pro úplné začátečníky

Dostupnost:

Vlakem do zastávky Spálov a asi 300m po silnici po proudu směrem na Želbrod (pozor, vyhledávač spojení IDOS odkazuje v tomto případě na jakousi moravskou stanici, za cílovou stanici je nutno zadat Návarova otevřením vyhledaného spojení zjistit přesný čas pro Spálov). Autem na soutok Jizery s kamenicí či k vodáckému tábořišti.

Informace pro vodáky

Jizera patří k našim velkým řekám horského charakteru a je oblíbená vodáky, sjíždějícími obtížnější toky.

Sjízdnost horního toku Jizery je dána obdobím tání sněhu, což bývá duben až květen. Krátce je zde sjízdná po vydatném dešti. Vzhledem k odlesnění Jizerských hor, během dešťů, řeka rychle shromažďuje vodu a rychle odtéká. Tím se zvýšil počet dní, kdy má řeka dostatek vody, ale délka období sjízdnosti se zkrátila. Sjízdnost lze velice orientačně posuzovat podle vodočtu v Železném Brodě, kde stav nad 160 cm může naznačovat sjízdnost horní Jizery z Mýta nebo Vilémova, stav 110cm pak na sjízdnost od soutoku s Kamenicí. Při stavu nad 180cm, lze uvažovat o sjízdnosti nejhořejšího úseku. Hodnota vodočtu je však ovlivňována Kamenicí a pouštěním vody z PN Josefův Důl. Sjízdnost horního toku lze posoudit i podle vodočtu na pilíři mostu Na Mýtě, kde 40 cm je minimum, za stavu 60 cm je voda optimální a nad 80 cm se obtížnost zvyšuje minimálně o jeden stupeň, řeka má tah alpských řek, rychlost proudu je velká a vodní válce drží. Stavu 40 na uvedeném vodočtu odpovídá cca stav 40 cm na vodočtu v Jablonci nad Jizerou. Odtud lze jet za stavu 30 cm na tomto vodočtu. V nejhořejším úseku od Jizerky k železničnímu mostu Jizera tvoří státní hranici s Polskem a mohou zde být s plavbou problémy. V úseku od Mýta po Jablonec řeka protéká KRNAP, proto jsou zde vyznačena místa, kde lze nastupovat na řeku. Pod "Ostrovem hrůzy", tj. jeden z názvů obtížného místa cca 1,5 km pod Mýtem, je vybudována přístupová cesta k vodě od silnice. Jen je třeba dát pozor na projíždějící auta, neboť místo na parkování zde není a parkuje se na silnci. Další místa jsou ve Vilémově a v Pasekách. Všechna místa jsou označena tabulkami s obrázkem vodáka. Vyplatí se tato místa respektovat. Kromě KRNAPU řeka protéká pod Semily ještě rezervací Údolí Jizery, kde platí omezení přístupu k toku. Rychlost plavby po Jizeře v úseku od Jizerky II k "Ostrovu " je pro zkušené dobře vybavené jezdce cca 4 km v hodině, pro nutnost prohlížení a zajištění obtížných míst (úsek od kořenovského mostu k Mýtu a soutěsky u Ostrova). Dále pak již jsou jedinou překážkou jezy, z nichž je nutné některé přenést. Lze však počítat s 6-8 km v hodině, což platí až do Semil. Úsek "Riegrovky" je vhodné předem prohlédnout. V nížinné části pak je běžná rychlost okolo 5-6 km.

Kontakt

NÁČELNÍK

602 107 976

petr@skacel-cz.eu

v roce 2018 pojedeme Lužnici ze Suchdola do Staré Hlíny....

O Jizeře

Z Jizerských hor teče jihovýchodním směrem do západní části Krkonoš, kde tvoří hranici Krkonošského národního parku, u Jilemnice se obrací k západu až jihozápadu a takto pokračuje až k ústí.

Na horním toku sbírá Jizera vody z rašelinišť Jizerských hor, pod Bukovcem se zařezává do sevřeného divokého údolí, překonává mohutné balvany a četné skalní výstupy, které ji nutí k oklikám, tvoří peřeje. Protéká Jabloncem nad Jizerou, kde se údolí krátce rozšiřuje, poté se opět svírá a voda rychle proudí k Semilům, které leží při soutoku Jizery s Oleškou. Pod Semily se řeka prodírá krátkou soutěskou, pak se údolí otevírá. Do Železného Brodu vede podél toku malebná Riegerova stezka, kterou vybudoval Klub českých turistů již v roce 1909. Čilým proudem řeka směřuje od Železného Brodu až k Turnovu. Cestou protéká půvabným letoviskem Malou Skálou pod svahy Sokola, Suchých skal a Vranovským hřebenem. Na příkrém skalním hřebenu nad pravým břehem se nacházejí zbytky hradu Skála, zvaného také Vranov, upraveného baronem F.Z.Römischem v 19. století na skalní Panteon na paměť známým osobnostem. V podhradí najdeme tvrz přestavěnou na barkoní zámek. Po proudu leží na pravém břehu obec Dolánky s roubenou patrovou stavbou z 18.století, kde se narodil a žil lidový písmák J.Dalsk. Již na kraji Turnova stojí na opukové plošině nad pravým břehem zámek Hrubý Rohozec, který vznikl přestavbou původního gotického hradu. Východiskem do Českého ráje je Turnov s městskou památkovou zónou, která se rozkládá při ústí potoků Stebenky a Libuňky do Jizery. U Turnova se z horské říčky stává nížinný tok, který zvolna proudí mírně zvlněnou lučinatou krajinou k Labi. Na levém břehu míjí Mnichovo Hradiště s barokním zámkem ze 17. století obklopeným anglickým parkem a francouzskou zahradou. Starší než město je bývalý klášter cisterciáků přestavěný na renesanční zámek na protilehlém břehu, kde se do Jizery vlévá Zábrdka. Poté řeka pokračuje kolem skalních srubů Jizery, morfologicky významných skalních výklenků v březích. Centrum dolního Pojizeří, Mladá Boleslav, na levém břehu, se vyvinulo z podhradí knížecího hradu na ostrohu soutoku Jizery a Klenice. Dominantou města je hrad ze 14.století renesančně přestavěný a v 18. století upravený na kasárna. Pod Mladou Boleslaví vstupuje řeka do polabské roviny a protéká posledním větším sídlem Benátkami nad Jizerou, s dominantou renesančního barokně přestavěného zámku a kostela Narození P. Marie. Proti slatinným lázním Toušeň se Jizera vlévá do Labe, ve výšce 169 m n.m.

Z přítoků přijímá zleva Mumlavu, Huťský potok, Jizerku, Olešku, Kněžmostku, Klenici a zprava Jizerku II, Kamenici (tanvaldskou), Žarnovník, Mohelku, Zábrdku, Bělou.